Ferdinand Peroutka patřil vždy do Čech, nerad cestoval. Odešel vlastně jen dvakrát - do koncentračního tábora a do exilu. Odešel jen proto, že nehodlal opustit nebo zapřít svůj světonázor. Po roce 1989 se pomyslně vrátil. Vydáním jeho Spisů chceme tento jeho návrat završit tak, aby myšlenky Ferdinanda Peroutky patřily do Čech už natrvalo.
Peroutka s výjimkou šesti let věznění v koncentračním táboře komentoval naše moderní politické dějiny v zásadě na denní či později v exilu na týdenní bázi. Objem textů, které tak budou Spisy obsahovat, bude tedy bez přehánění ohromující. Zvláště pokud k tomu připočteme texty mimo jeho hlavní žurnalistickou činnost jako je bezmála tisícistránkové Budování státu, dva romány, tři divadelní hry, eseje jako Jací jsme, Demokratický manifest, Byl Edvard Beneš vinen? atd.
Takto souborně vydané Spisy Ferdinanda Peroutky budou určeny nejen žurnalistům a literárním vědcům či historikům, nebo studentům, ale v zásadě každému, kdo rozumí významu odkazu demokratů jako byli Tomáš Masaryk, Karel Čapek, Edvard Beneš, nebo právě Ferdinand Peroutka. Tedy každému, kdo chce mít možnost ponořit se kdykoli do myšlenek a postojů muže, který patří a vždy zcela patřil do samého srdce české demokracie a který za své celoživotní liberálně-demokratické smýšlení nejen ručil svými činy, ale hned několikrát za ně čelil osobnímu ohrožení.
Sdílíme text Michala Kosáka k debatě, které proběhla o ideji Spisů F. Peroutky v Kině pilotů. Text sdílíme, názor nikoliv. Ty spisy jsou, jak pravil i název večera, živý problém - proč je tedy tolik divení nad tím, že se o živém problému bude ještě debatovat.
Prvním svazkem Spisů Ferdinanda Peroutky, které připravuje Nakladatelství Academia, bude jeho esej z počátku 20. let minulého století Jací jsme. Svazek připravuje historik české žurnalistiky, ředitel knihovny Národního muzea Martin Sekera. Záměrem je nabídnout jako jakési východisku spisů první Peroutkův ucelený náhled na českou národní povahu. Jde...